V dnešní hektické době, kdy se snažíme držet krok s náročným životním stylem, je již téměř nemožné získat všechny důležité živiny z pestré stravy. Potraviny mají obecně méně mikroživin, žijeme příliš rychle, a navíc ve stresu, což také podporuje dlouhodobý nedostatek určitých látek. To všechno může v našem těle způsobit nerovnováhu, se kterou si ani zdravá strava nemusí poradit.
Jíst zdravě neznamená mít všechny důležité vitamíny a minerály
Udržování zdravé stravy je klíčové pro dobrou kondici těla i mysli. I přestože se snažíme jíst vyváženě, může být náročné získat všechny potřebné živiny a vitamíny, které naše tělo vyžaduje. Nehledě na to, že vyvážená a pestrá strava je poměrně vágní pojem, který nebere v potaz genetiku člověka, jeho zdravotní cíle, míru stresu, sport, spánek nebo i kvalitu půdy, ze které potraviny pocházejí. V těchto případech nám mohou pomoci doplňky stravy, které jsou praktickým řešením, jak „zaplnit mezery“ ve výživě a zajistit příjem všech esenciálních živin pro správné fungování organismu.
Je obecně známo, že strava má zásadní dopad na náš vzhled i duševní pohodlí. Ve skutečnosti má kvalita našeho stravování mnohem větší vliv na náš život, než si většina lidí uvědomuje. Složení a kvalita našeho jídelníčku ovlivňují naši náladu, úroveň energie a vitalitu, stejně jako fyzickou výkonnost.1 Náš jídelníček má také vliv na to, jestli budeme stárnout pomaleji nebo rychleji.2
Pestrá a vyvážená strava. Opravdu stačí?
Při zvážení širokého spektra látek, které naše tělo potřebuje pro jeho optimální fungování, zjišťujeme, že jich je nespočet! Jen základních vitamínů a minerálů je kolem třiceti. Nedostatek alespoň jediné esenciální látky může mít fatální dopad na celkovou funkci organismu.3 Dnes už víme, že v běžné stravě často tyto mikronutrienty chybí a to je jeden z hlavních faktorů vedoucích k narůstajícímu počtu tzv. civilizačních onemocnění.4,5 Linus Pauling, dvojnásobný držitel Nobelovy ceny za chemii a za mír, byl jeden z prvních, kdo si uvědomil, že vitamíny mohou dělat mnohem více než jen předcházet nemocem spojeným s jejich nedostatkem.6 Správně sestavená výživa, která zahrnuje všechny klíčové látky v optimálních koncentracích, pomáhá předcházet celkovým degenerativním procesům v těle, chrání nás před nemocemi a udržuje nás v optimálním zdravotním stavu.5
Mnoho lidí si myslí, že jsou unavení nebo nemocní kvůli špatné genetice, atmosféře, přepracovanosti apod. Avšak většina z nich trpí moderní formou západní hyperkalorické podvýživy. Mají dostatek kalorií, ale chybí jim základní mikroživiny, které jsou v dnešní industrializované západní stravě plné rafinovaných tuků a cukrů nedostatkové.3,7 Náš vnitřní autoregulační systém, který udržuje naše vnitřní prostředí v biochemické rovnováze, je chronicky přetěžován nadbytkem prázdných kalorií, a zároveň trpí nedostatkem důležitých mikronutrientů. Vzniká tak zdánlivý paradox: žijeme v hojnosti všeho, ale neumíme s tímto nadbytkem optimálně pracovat.
Vezměme si například hořčík. I když máme vyváženou stravu, je velmi obtížné získat dostatečné množství hořčíku pouze ze stravy (400-500 mg denně).8 Podobně to platí i pro draslík, jehož ideální denní příjem je několik gramů,9 a také pro jód, jenž se v běžných potravinách nachází jen v malém množství, pokud zrovna pravidelně nejíte mořské řasy, které obsahují hodně jodu.10,11 V jodizované soli začne naopak jód ze soli mizet, jakmile se balení otevře.12 A pokud používáte mořskou sůl, jód v ní nenajdete vůbec.
Vitamín D je dalším takovým příkladem. Navíc na hladiny vitamínu D má podstatný vliv také genetika, více než vliv stravy a způsobu života. I když se stravujete zdravě, je téměř nemožné získat dostatek vitamínu D pouze z potravy. Vitamín D se v potravinách (jako jsou houby nebo losos) vyskytuje pouze ve velmi malých množstvích.13,14 Dá se sice získat po vystavení se slunci, avšak záleží na zeměpisné šířce, tedy jak daleko od rovníku žijeme. Během zimních období je pro evropskou populaci sluneční svit příliš slabý, a proto jeho přirozená tvorba probíhá jen během letních měsíců.14 Navíc také záleží, v kterou hodinu se vystavíme slunci a jak dlouho - doporučujeme okolo 20 minut, 60 % těla mezi 11 - 16 hodinou. Celé dny většinou prosedíme uvnitř budov a naše endogenní syntéza tohoto vitamínu tak bývá většinou velmi nízká.14 Často je naše kůže navíc zakryta oblečením, popřípadě natřena opalovacími faktory.
Jak vidíte, i strava, kterou můžeme vnímat za vyváženou a pestrou často nedokáže zajistit dostatečný příjem vitamínů, minerálů a dalších mikroživin.
A co ti, kdo si myslí, že jedí zdravě?
Rizika degradace živin v potravinách neúprosnými metodami výroby nejsou jen obavou do budoucnosti. Nutriční hodnota základních potravin byla v posledních několika desetiletích negativně ovlivněna intenzivním zemědělstvím a následně zpracováním potravinářským průmyslem.15 Půda je vyčerpaná, je nutné používat stále více agrochemikálií, což vede k nerovnováze mezi různými prvky a snižování původní nutriční hodnoty plodin.16
Dochází k nepřirozenému zvýšení některých minerálů (např. draslíku), které pak "obsazují" místo určené pro jiné prvky (např. selen nebo mangan). Vzniklá nerovnováha pak může produkovat potraviny s nedostatečnou výživovou hodnotou - rostliny, které tak mohou také trpět podvýživou a nemocemi. Některé živiny přebývají, některé chybí a v některých půdách jsou deficity tak závažné, že se uvažuje o plošné fortifikaci, např. selenem.18,19,20 (A v některých zemích se tak už děje). Výživová hodnota potravin je nadále snižována dlouhými transportními časy, skladováním nebo dalším technologickým zpracováním.21 Proto můžeme správně předpokládat, že každému se sice na stůl dostane pestrá a rozmanitá strava, ale některé živiny přebývají a některé důležité naopak schází.
Stačí si udělat nutriční a biochemický screening, kdy deficitní bývá téměř vždy vitamín D a omega-3 mastné kyseliny, respektive DHA a EPA.22,23 Tyto látky v našich podmínkách jsou prakticky vždy v patologicky nízkých hodnotách. Významné procento lidí také trpí nedostatkem hořčíku a zinku.24,26 Problematický bývá i příjem obyčejného vitamínu C a některých vitamínů skupiny B.26,27 Právě v souvislosti s dramatickými změnami našeho životního stylu se tyto látky z našeho potravního řetězce začaly vytrácet nebo jsme na jejich příjem začali mít zvýšené nároky.
V posledním desetiletí se také prokázala klíčová úloha vitamínu K2,28 jehož deficitem trpí drtivá většina západní vyspělé populace. A jak už bylo řečeno, je problém i s příjmem jódu či stopových prvků jako je selen a chrom.29,30
Jak vidno, zajistit si vyváženou stravu je v dnešní době skutečně vysoce náročné. Za těchto podmínek se opravdu vyplatí používat doplňky stravy.
Na co se zaměřit při výběru suplementů?
- SLOŽENÍ
- VSTŘEBATELNOST
- KVALITA
Tyto tři základní vlastnosti jsou pro jakýkoli doplněk stravy důležité a je třeba sledovat je ještě před nákupem.
SLOŽENÍ
Je důležité si být vědom toho, že plnidla, škroby, protispékavé látky, emulgátory nebo syntetické konzervační látky mohou způsobit alergie, mohou zhoršit vstřebatelnost nebo mít nepříznivý vliv na celkové zdraví.31,32
Proto hledejte jen takové suplementy, které nemají kromě účinných aktivních ingrediencí žádné další překvapení v podobě zbytečně přidaných látek. Složení doplňku stravy by mělo být podloženo vědeckými studiemi a sestaveno experty v oboru. Doplňky stravy Chromozoom vyvíjí vědecký tým sestavený z odborníků v oblasti nutriční biochemie, potravinářské technologie a klinické medicíny v zázemí společnosti GHC.
VSTŘEBATELNOST
Vstřebatelnost vitamínů a minerálů odkazuje na schopnost těla absorbovat a využít tyto látky z potravy nebo z doplňků stravy. Tento proces je klíčový pro to, aby vitamíny a minerály mohly plnit své biologické funkce. Na trhu je bohužel mnoho doplňků stravy s nízkou vstřebatelností, a tudíž i s minimálním efektem. Pro příklad, hořčík v organické formě bisglycinát má několikanásobně vyšší vstřebatelnost než jeho anorganická forma oxid hořečnatý.33,34
KVALITA
Hlavním vodítkem by pro vás neměla být cena. Levné doplňky stravy totiž mají mnohdy nízký obsah aktivních látek s nízkou vstřebatelností. Čtěte etiketu, vždy je potřeba zjistit, jaké množství aktivních látek doplňky obsahují, a především v jaké formě, aby zajistili co nejvyšší biologickou dostupnost a vstřebatelnost v těle.
Například folát (vitamín B9) se může v doplňcích stravy vyskytovat v biologicky aktivní formě anebo také ve formě kyseliny listové, kterou někteří jedinci z genetických důvodů přeměňují na jeho aktivní formu omezeně. Z toho důvodu pak mohou trpět jeho nedostatkem, což může být kritické pro jejich zdraví. Pro tyto jedince je mnohem přínosnější užívat aktivní formu vitamínu B9 (methylfolát), kterou jejich tělo využije efektivněji.35
Kdo by měl věnovat větší pozornost suplementaci
- Vegetariáni a vegani mohou mít vyšší potřebu doplňovat některé živiny, jako je vitamín B12, železo, vápník nebo omega-3 mastné kyseliny (v tomto případě ale z řas), které se běžně vyskytují v živočišných produktech.36 Je to selektivní typ stravování a přináší i svá rizika, proto musí svou výživu o to více sledovat a klíčové mikronutrienty doplňovat.
- Těhotné ženy během těhotenství mohou mít potíže získávat dostatečné množství živin, jako jsou omega-3, folát, železo a vápník pouze z potravy. Z toho důvodu mohou být doplňky stravy užitečné pro podporu zdravého vývoje plodu.37,38,39
- Sportovci mohou mít kvůli jejich intenzivní fyzické aktivitě zvýšenou potřebu některých živin, jako jsou bílkoviny, vitamíny B a minerály. Sportovci by měli pečlivě sledovat svou stravu z důvodu vysoké fyzické zátěže, zvýšené potřebě určitých živin a pro optimalizaci co nejlepšího výkonu. Ve sportu byť jen malá změna životosprávy, výživy nebo suplementace může způsobit zásadní rozdíly ve výkonech. Jednoduše s vyšší fyzickou zátěží roste i potřeba určitých živin.40,41,42,43
- Senioři s narůstajícím věkem obtížněji absorbují některé živiny z potravy. Starší lidé by proto měli zvážit doplňky pro udržení zdravého stavu kostí (vápník, vitamín D) a kardiovaskulárního systému (omega-3 mastné kyseliny). Důležité jsou ve vyšším věku také bílkoviny pro udržení svalové hmoty.44,45,46,47
Tento článek by měl sloužit jako základní přehled o mikronutrientech (doplňcích stravy) a problematice pestré a vyvážené stravy v kontextu moderní doby. Každý z nás je ale individuální, každý má jiné potřeby, jiný životní styl a rytmus, a především také jinou genetickou výbavu. Informace uvedené v tomto článku jsou určeny pouze pro obecné informační účely a nejsou náhradou za odbornou lékařskou radu, diagnózu nebo léčbu. Před zahájením jakéhokoli nového režimu stravy nebo užívání doplňků stravy byste se měli poradit se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem. Doplňky stravy nejsou náhradou pestré a vyvážené stravy. Uvedené informace jsou směrované pro dospělé jedince, nejsou určeny pro děti. Těhotenství a kojení může vyžadovat jiná výživová doporučení.
1. Firth J, Gangwisch JE, Borisini A, Wootton RE, Mayer EA. Food and mood: how do diet and nutrition affect mental wellbeing? BMJ. 2020 Jun 29;369:m2382. doi: 10.1136/bmj.m2382. Erratum in: BMJ. 2020 Nov 9;371:m4269. PMID: 32601102; PMCID: PMC7322666.
2. Leitão C, Mignano A, Estrela M, Fardilha M, Figueiras A, Roque F, Herdeiro MT. The Effect of Nutrition on Aging-A Systematic Review Focusing on Aging-Related Biomarkers. Nutrients. 2022 Jan 27;14(3):554. doi: 10.3390/nu14030554. PMID: 35276919; PMCID: PMC8838212.
3. Kiani AK, Dhuli K, Donato K, Aquilanti B, Velluti V, Matera G, Iaconelli A, Connelly ST, Bellinato F, Gisondi P, Bertelli M. Main nutritional deficiencies. J Prev Med Hyg. 2022 Oct 17;63(2 Suppl 3):E93-E101. doi: 10.15167/2421-4248/jpmh2022.63.2S3.2752. PMID: 36479498; PMCID: PMC9710417.
4. Younes S. The role of micronutrients on the treatment of diabetes. 2024 March. Human Nutrition & Metabolism. doi: 10.1016/j.hnm.2023.200238.
5. Willett WC, Koplan JP, Nugent R, Dusenbury C, Puska P, Gaziano TA. Prevention of Chronic Disease by Means of Diet and Lifestyle Changes. In: Disease Control Priorities in Developing Countries. 2nd edition. Washington (DC): The International Bank for Reconstruction and Development / The World Bank; 2006. Chapter 44. PMID: 21250366.
6. Bland JS. Linus Pauling (1901-1994). Integr Med (Encinitas). 2019 Jun;18(3):50-51. PMID: 32549815; PMCID: PMC7217389.
7. Clemente-Suárez VJ, Beltrán-Velasco AI, Redondo-Flórez L, Martín-Rodríguez A, Tornero-Aguilera JF. Global Impacts of Western Diet and Its Effects on Metabolism and Health: A Narrative Review. Nutrients. 2023 Jun 14;15(12):2749. doi: 10.3390/nu15122749. PMID: 37375654; PMCID: PMC10302286.
8. Rosanoff A. Perspective: US Adult Magnesium Requirements Need Updating: Impacts of Rising Body Weights and Data-Derived Variance. Adv Nutr. 2021 Mar 31;12(2):298-304. doi: 10.1093/advances/nmaa140. PMID: 33179034; PMCID: PMC8009744.
9. Reddin C, Ferguson J, Murphy R, Clarke A, Judge C, Griffith V, Alvarez A, Smyth A, Mente A, Yusuf S, O'Donnell MJ. Global mean potassium intake: a systematic review and Bayesian meta-analysis. Eur J Nutr. 2023 Aug;62(5):2027-2037. doi: 10.1007/s00394-023-03128-6. Epub 2023 Mar 8. PMID: 36882596; PMCID: PMC10349712.
10. Krela-Kaźmierczak I, Czarnywojtek A, Skoracka K, Rychter AM, Ratajczak AE, Szymczak-Tomczak A, Ruchała M, Dobrowolska A. Is There an Ideal Diet to Protect against Iodine Deficiency? Nutrients. 2021 Feb 4;13(2):513. doi: 10.3390/nu13020513. PMID: 33557336; PMCID: PMC7914421.
11. Aakre I, Tveito Evensen L, Kjellevold M, Dahl L, Henjum S, Alexander J, Madsen L, Markhus MW. Iodine Status and Thyroid Function in a Group of Seaweed Consumers in Norway. Nutrients. 2020 Nov 13;12(11):3483. doi: 10.3390/nu12113483. PMID: 33202773; PMCID: PMC7697291.
12. Fallah S H, Khalilpour A, Amouei A, Rezapour M , Tabarinia H. Stability of Iodine in Iodized Salt Against Heat, Light and Humidity. J Health Rep Technol. 2020;6(1):e100098. https://doi.org/10.5812/ijhls.100098.
13. Benedik E. Sources of vitamin D for humans. Int J Vitam Nutr Res. 2022 Mar;92(2):118-125. doi: 10.1024/0300-9831/a000733. Epub 2021 Oct 18. PMID: 34658250.
14. Dominguez LJ, Farruggia M, Veronese N, Barbagallo M. Vitamin D Sources, Metabolism, and Deficiency: Available Compounds and Guidelines for Its Treatment. Metabolites. 2021 Apr 20;11(4):255. doi: 10.3390/metabo11040255. PMID: 33924215; PMCID: PMC8074587.
15. Bhardwaj RL, Parashar A, Parewa HP, Vyas L. An Alarming Decline in the Nutritional Quality of Foods: The Biggest Challenge for Future Generations' Health. Foods. 2024 Mar 14;13(6):877. doi: 10.3390/foods13060877. PMID: 38540869; PMCID: PMC10969708.
16. Mandal A, Sarkar B, Mandal S, Vithanage M, Patra AK, Manna MC. Impact of agrochemicals on soil health. Agrochemicals Detection, Treatment and Remediation. 2020. doi: 10.1016/B978-0-08-103017-2.00007-6.
17. McManus PS, Stockwell VO, Sundin GW, Jones AL. Antibiotic use in plant agriculture. Annu Rev Phytopathol. 2002;40:443-65. doi: 10.1146/annurev.phyto.40.120301.093927. Epub 2002 Feb 20. PMID: 12147767.
18. D'Amato R, Regni L, Falcinelli B, Mattioli S, Benincasa P, Dal Bosco A, Pacheco P, Proietti P, Troni E, Santi C, Businelli D. Current Knowledge on Selenium Biofortification to Improve the Nutraceutical Profile of Food: A Comprehensive Review. J Agric Food Chem. 2020 Apr 8;68(14):4075-4097. doi: 10.1021/acs.jafc.0c00172. Epub 2020 Mar 25. PMID: 32181658; PMCID: PMC7997367.
19. Kieliszek M, Serrano Sandoval SN. The importance of selenium in food enrichment processes. A comprehensive review. J Trace Elem Med Biol. 2023 Sep;79:127260. doi: 10.1016/j.jtemb.2023.127260. Epub 2023 Jul 5. PMID: 37421809.
20. Ferrari L, Cattaneo DMIR, Abbate R, Manoni M, Ottoboni M, Luciano A, von Holst C, Pinotti L. Advances in selenium supplementation: From selenium-enriched yeast to potential selenium-enriched insects, and selenium nanoparticles. Anim Nutr. 2023 May 20;14:193-203. doi: 10.1016/j.aninu.2023.05.002. PMID: 37484993; PMCID: PMC10362088.
21. Sean T. Hammond, James H. Brown, Joseph R. Burger, Tatiana P. Flanagan, Trevor S. Fristoe, Norman Mercado-Silva, Jeffrey C. Nekola, Jordan G. Okie, Food Spoilage, Storage, and Transport: Implications for a Sustainable Future, BioScience, Volume 65, Issue 8, 01 August 2015, Pages 758–768, doi: 10.1093/biosci/biv081
22. Rebelos E, Tentolouris N, Jude E. The Role of Vitamin D in Health and Disease: A Narrative Review on the Mechanisms Linking Vitamin D with Disease and the Effects of Supplementation. Drugs. 2023 Jun;83(8):665-685. doi: 10.1007/s40265-023-01875-8. Epub 2023 May 6. PMID: 37148471; PMCID: PMC10163584.
23. Dempsey M, Rockwell MS, Wentz LM. The influence of dietary and supplemental omega-3 fatty acids on the omega-3 index: A scoping review. Front Nutr. 2023 Jan 19;10:1072653. doi: 10.3389/fnut.2023.1072653. PMID: 36742439; PMCID: PMC9892774.
24. Volpe SL. Magnesium in disease prevention and overall health. Adv Nutr. 2013 May 1;4(3):378S-83S. doi: 10.3945/an.112.003483. PMID: 23674807; PMCID: PMC3650510.
25. Roohani N, Hurrell R, Kelishadi R, Schulin R. Zinc and its importance for human health: An integrative review. J Res Med Sci. 2013 Feb;18(2):144-57. PMID: 23914218; PMCID: PMC3724376.
26. Carr AC, Rowe S. Factors Affecting Vitamin C Status and Prevalence of Deficiency: A Global Health Perspective. Nutrients. 2020 Jul 1;12(7):1963. doi: 10.3390/nu12071963. PMID: 32630245; PMCID: PMC7400679.
27. Shipton MJ, Thachil J. Vitamin B12 deficiency - A 21st century perspective . Clin Med (Lond). 2015 Apr;15(2):145-50. doi: 10.7861/clinmedicine.15-2-145. PMID: 25824066; PMCID: PMC4953733.
28. Jadhav N, Ajgaonkar S, Saha P, Gurav P, Pandey A, Basudkar V, Gada Y, Panda S, Jadhav S, Mehta D, Nair S. Molecular Pathways and Roles for Vitamin K2-7 as a Health-Beneficial Nutraceutical: Challenges and Opportunities. Front Pharmacol. 2022 Jun 14;13:896920. doi: 10.3389/fphar.2022.896920. PMID: 35774605; PMCID: PMC9237441.
29. Hatch-McChesney A, Lieberman HR. Iodine and Iodine Deficiency: A Comprehensive Review of a Re-Emerging Issue. Nutrients. 2022 Aug 24;14(17):3474. doi: 10.3390/nu14173474. PMID: 36079737; PMCID: PMC9459956.
30. Sun Y, Wang Z, Gong P, Yao W, Ba Q, Wang H. Review on the health-promoting effect of adequate selenium status. Front Nutr. 2023 Mar 16;10:1136458. doi: 10.3389/fnut.2023.1136458. PMID: 37006921; PMCID: PMC10060562.
31. Valluzzi RL, Fierro V, Arasi S, Mennini M, Pecora V, Fiocchi A. Allergy to food additives. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2019 Jun;19(3):256-262. doi: 10.1097/ACI.0000000000000528. PMID: 30883393.
32. Witkowski M, Grajeta H, Gomułka K. Hypersensitivity Reactions to Food Additives-Preservatives, Antioxidants, Flavor Enhancers. Int J Environ Res Public Health. 2022 Sep 13;19(18):11493. doi: 10.3390/ijerph191811493. PMID: 36141765; PMCID: PMC9517530.
33. Schuette SA, Lashner BA, Janghorbani M. Bioavailability of magnesium diglycinate vs magnesium oxide in patients with ileal resection. JPEN J Parenter Enteral Nutr. 1994 Sep-Oct;18(5):430-5. doi: 10.1177/0148607194018005430. PMID: 7815675.
34. Pardo MR, Vilar EG, Martín ISM, Martín MAC. Bioavailability of magnesium food supplements: A systematic review. 2021 September. Nutrition. Doi: 10.1016/j.nut.2021.111294.
35. Carboni L. Active Folate Versus Folic Acid: The Role of 5-MTHF (Methylfolate) in Human Health. Integr Med (Encinitas). 2022 Jul;21(3):36-41. PMID: 35999905; PMCID: PMC9380836.
36. Neufingerl N, Eilander A. Nutrient Intake and Status in Adults Consuming Plant-Based Diets Compared to Meat-Eaters: A Systematic Review. Nutrients. 2021 Dec 23;14(1):29. doi: 10.3390/nu14010029. PMID: 35010904; PMCID: PMC8746448.
37. Jouanne M, Oddoux S, Noël A, Voisin-Chiret AS. Nutrient Requirements during Pregnancy and Lactation. Nutrients. 2021 Feb 21;13(2):692. doi: 10.3390/nu13020692. PMID: 33670026; PMCID: PMC7926714.
38. Santander Ballestín S, Giménez Campos MI, Ballestín Ballestín J, Luesma Bartolomé MJ. Is Supplementation with Micronutrients Still Necessary during Pregnancy? A Review. Nutrients. 2021 Sep 8;13(9):3134. doi: 10.3390/nu13093134. PMID: 34579011; PMCID: PMC8469293.
39. Mousa A, Naqash A, Lim S. Macronutrient and Micronutrient Intake during Pregnancy: An Overview of Recent Evidence. Nutrients. 2019 Feb 20;11(2):443. doi: 10.3390/nu11020443. PMID: 30791647; PMCID: PMC6413112.
40. Brancaccio M, Mennitti C, Cesaro A, Fimiani F, Vano M, Gargiulo B, Caiazza M, Amodio F, Coto I, D'Alicandro G, Mazzaccara C, Lombardo B, Pero R, Terracciano D, Limongelli G, Calabrò P, D'Argenio V, Frisso G, Scudiero O. The Biological Role of Vitamins in Athletes' Muscle, Heart and Microbiota. Int J Environ Res Public Health. 2022 Jan 23;19(3):1249. doi: 10.3390/ijerph19031249. PMID: 35162272; PMCID: PMC8834970.
41. Williams MH. Vitamin supplementation and athletic performance. Int J Vitam Nutr Res Suppl. 1989;30:163-91. PMID: 2507696.
42. Williams MH. Dietary supplements and sports performance: minerals. J Int Soc Sports Nutr. 2005 Jun 11;2(1):43-9. doi: 10.1186/1550-2783-2-1-43. PMID: 18500950; PMCID: PMC2129162.
43. Phillips SM, Van Loon LJ. Dietary protein for athletes: from requirements to optimum adaptation. J Sports Sci. 2011;29 Suppl 1:S29-38. doi: 10.1080/02640414.2011.619204. PMID: 22150425.
44. Rahme M, Sharara SL, Baddoura R, Habib RH, Halaby G, Arabi A, Singh RJ, Kassem M, Mahfoud Z, Hoteit M, Daher RT, Bassil D, El Ferkh K, El-Hajj Fuleihan G. Impact of Calcium and Two Doses of Vitamin D on Bone Metabolism in the Elderly: A Randomized Controlled Trial. J Bone Miner Res. 2017 Jul;32(7):1486-1495. doi: 10.1002/jbmr.3122. Epub 2017 May 18. PMID: 28276596; PMCID: PMC5489368.
45. Nieves JW. Calcium, vitamin D, and nutrition in elderly adults. Clin Geriatr Med. 2003 May;19(2):321-35. doi: 10.1016/s0749-0690(02)00073-3. PMID: 12916289.
46. Molfino A, Gioia G, Rossi Fanelli F, Muscaritoli M. The role for dietary omega-3 fatty acids supplementation in older adults. Nutrients. 2014 Oct 3;6(10):4058-73. doi: 10.3390/nu6104058. PMID: 25285409; PMCID: PMC4210907.
47. Baum JI, Kim IY, Wolfe RR. Protein Consumption and the Elderly: What Is the Optimal Level of Intake? Nutrients. 2016 Jun 8;8(6):359. doi: 10.3390/nu8060359. PMID: 27338461; PMCID: PMC4924200.
