V dnešní uspěchané době se často setkáváme se zdravotními obtížemi, jako jsou chronický stres, sklon k nadváze, snížený sportovní výkon nebo bolesti kloubů. Přisuzovat tyto problémy dědičnosti je sice velmi lákavé a zdánlivě jednoduché, ale je nezbytné si uvědomit, že naše vlastní chování a životní styl mohou hrát klíčovou roli v řešení těchto obtíží a může mít velký vliv na expresi genů, tedy na to, zda se naše genetická predispozice projeví. Otázkou, jak se geny mění následkem chování nás samotných, se zabývá poměrně mladý vědní obor epigenetika.
Co je epigenetika?
Skvělým příkladem epigenetiky v praxi je metamorfóza housenky v motýla. Motýl má úplně stejný genom jako housenka, z níž se vyvine. Úkolem epigenetiky je v ten správný okamžik některé geny řízeně vypínat a jiné zapínat tak, aby přeměna v krásného motýla úspěšně proběhla.
"Genetika i epigenetika jsou obory, které řeší problematiku dědičnosti. Genetika zkoumá především variabilitu a funkci genů ve dvoušroubovici DNA, zatímco epigenetika se zaměřuje na to, jak geny pracují a jak mohou být ovlivněny faktory vnějšího prostředí," vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.
Stres jako seriál na pokračování
Stejně, jako se housenka může přeměnit v motýla, může se traumatický nebo emoční zážitek jakéhokoliv tvora přeměnit například ve stres, který se přenáší napříč generacemi skrze genetickou informaci nebo přispět ke zvýšenému riziku různých onemocnění. Například studie provedená na Harvard Medical School se zaměřila na vliv mateřské péče v raném dětství na epigenetiku a psychické zdraví dětí.
V této studii bylo zjištěno, že děti, které měly v prvních letech života nižší úroveň emocionální péče a podpory, projevovaly epigenetické změny spojené s vyšším rizikem výskytu depresivních stavů v období puberty. Konkrétně byly identifikovány epigenetické modifikace v genech spojených s reakcí na stres a regulačními mechanismy nervového systému.
Studie naznačuje, že sociální faktory, v tomto případě kvalita mateřské péče, mohou ovlivnit epigenetiku a přispívat k riziku psychických onemocnění v budoucnu.
Proč by nás měla epigenetika zajímat v době blahobytu?
Právě pro její úžasnou schopnost měnit chování našich genů. Epigenetika má ohromný vliv na naše zdraví. Studie naznačují, že životní styl, strava, stres, a dokonce i prostředí mohou ovlivnit, které geny jsou zapnuty a které vypnuty. To může mít dopad na to, jestli se naše sklony k různým onemocněním projeví a ovlivní tak celkové duševní i fyzické zdraví.
Ano, někdo zvolí zcela nenáročnou cestu a na stres, případně nadváhu se adaptuje pohodlným nicneděláním. Je to cesta, nicméně velmi krátká. Je třeba si ale uvědomit, že naše tělo složené z buněk je velmi schopné. Přitom není nutné provádět nějaké složité zásahy do organismu, aktivitu řady genů ovlivňujeme totiž dnes a denně prostřednictvím zdravé stravy, dostatečného pohybu, stres managementu, nekouření, omezení alkoholu.
Adaptace pomocí genové exprese u nás lidí probíhá velmi rychle. "Genová exprese je proces, při kterém naše buňky aktivují geny, aby vytvořily proteiny nebo RNA molekuly. Tento proces je ovlivněn genetickými signály a vnějšími faktory, jako je stres, strava a životní styl. Když se přizpůsobujeme novým situacím nebo změnám v prostředí, může genová exprese rychle reagovat, což nám umožňuje přežívat a adaptovat se," dodává ještě doktorka Procházková.
Zamilovanost může ovlivňovat epigenetické změny
Jak tedy změny ovlivňují náš život? Právě pomocí adaptace, která pomocí genové exprese probíhá u lidí mnohem rychleji. Stačí si vzpomenout na dobu, kdy jste se ponořili do skepse a stresu, a vzápětí jste se zamilovali.
Tělo najednou prosperuje, vzkvétá. Je to jednoduchý příklad, ale v podstatě takto tělo začne fungovat i v případě, že přestanete kouřit, změníte stravovací návyky a začnete cvičit. Epigenetika nám prostě jen ukazuje správný směr, kterým můžeme, ale i nemusíme jít.
"Stres nebo zamilování mohou ovlivnit epigenetiku tím, že mění epigenetické značky v DNA, což může mít dočasný vliv na genovou expresi. Například stres může způsobit metylaci DNA, a tedy potlačit nebo aktivovat určité geny. To může následně mít vliv na naši psychickou i fyzickou stránku. Zamilování naopak může stimulovat uvolňování oxytocinu a dalších hormonů, takže opět dochází k vlivu na epigenetické změny," vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D.
Co všechno můžeme ovlivnit epigeneticky:
Cílená aktivace genů je složitou vědeckou záležitostí. V běžném životě ale jsme schopni "zapnout" ty správné geny velmi efektivně. Co všechno tedy lze ovlivnit?
- HUBNUTÍ - Epigenetické změny mohou ovlivnit aktivity genů, které jsou spojeny s regulací metabolismu. To může mít vliv na to, jak rychle náš metabolismus funguje a jak tělo zpracovává energii.
- DIABETES - Kvercetin, polyfenoly a vitamín D3 byly zkoumány pro svůj potenciál ovlivnit citlivost tkání na inzulín, což je důležitý faktor při prevenci a řízení diabetu. Kvercetin, který je antioxidantem a granátové jablko, které obsahuje polyfenoly, byly studovány pro své možné účinky na zlepšení citlivosti na inzulín. Vitamin D3 je také důležitý pro metabolismus vápníku a má vliv na různé procesy v těle, včetně metabolických funkcí. Některé studie naznačují, že dostatečný přísun vitamínu D3 může pomoci zlepšit citlivost na inzulín.
- IMUNITA - Astaxantin je silný antioxidant, který může pomoci ochránit imunitní buňky před poškozením volnými radikály. Kvercetin má protizánětlivé vlastnosti a může ovlivňovat imunitní reakce. Polyfenoly obsažené například v granátovém jablku mají také protizánětlivé a antioxidační účinky. Vitamín D3 má důležitou roli v imunitním systému a jeho dostatečný přísun může pomoci udržovat správnou funkci imunitních buněk.
- ALZHEIMEROVA CHOROBA - Vědecky je prokázán pozitivní efekt některých přírodních substancí, například kvercetinu, EGCG (extrakt ze zeleného čaje), šišáku bajkalského či vitamínu D3. Tyto látky mají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, chrání tedy mozkové buňky a snižují zánět, což jsou faktory spojené s vývojem Alzheimerovy choroby.
