Přerušovaný půst si získává stále větší popularitu. Tato metoda stravování, často podporovaná celebritami a mediálním zpravodajstvím, láká nejen jako účinný nástroj pro hubnutí, ale také díky tvrzením, že může zlepšovat kognitivní schopnosti, chránit před rakovinou či dokonce zpomalovat procesy stárnutí. Ale jaká je pravda? Přináší přerušovaný půst skutečně zdravotní benefity nad rámec prostého hubnutí, nebo je jeho hlavním efektem pouze snížení kalorického příjmu?
Přerušovaný půst: módní trend s překvapivou výdrží
Diety přicházejí a odcházejí, často opředené marketingovými sliby, které znějí až příliš dobře na to, aby byly pravdivé. Jen si vzpomeňte na dietu Sexy Ananas z 70. let, tukožroutská dieta, ketodieta či různé trendy spojené s krevními skupinami nebo bramborami. Většina z nich se postupně vytratila, ale přerušovaný půst se drží v popředí zájmu již více než deset let. A co víc, jeho obliba stále roste – podle průzkumu z roku 2023 vyzkoušel přerušovaný půst téměř každý osmý dospělý ve Spojených státech.
Co stojí za tímto trvajícím úspěchem?
Kromě podpory celebrit a knih věnovaných tomuto tématu přispívá i rostoucí počet studií, které ukazují, že přerušovaný půst je účinným nástrojem pro hubnutí. A jak je známo, snížení tělesné hmotnosti obvykle přináší zdravotní benefity, jako je nižší riziko srdečních onemocnění a cukrovky. Otázkou však zůstává, zda přerušovaný půst přináší i další výhody – například ochranu před neurodegenerativními onemocněními, zlepšení kognitivních funkcí, potlačení nádorových onemocnění nebo prodloužení délky života.
Evoluční kořeny půstu
Podle neurovědce Marka Mattsona z Johns Hopkins School of Medicine může být přerušovaný půst přirozenou součástí lidské evoluce. Jako lovci a sběrači naši předci často procházeli dlouhými obdobími bez jídla, což vedlo k adaptaci organismu na stavy nalačno. „Jsme uzpůsobeni k tomu, abychom fungovali velmi dobře, možná dokonce optimálně, ve stavu nalačno,“ tvrdí Mattson, který se půstem zabývá již více než 30 let.
Půst však není jen záležitostí posledních desetiletí. Již ve starověku byl pravidelně využíván v mnoha náboženských tradicích a starořecký lékař Hippokrates jej doporučoval jako léčbu řady zdravotních problémů. Současný vědecký zájem o půst však vychází z výzkumů omezení kalorického příjmu z 30. let 20. století. Tyto studie ukázaly, že nízkokalorická strava může prodloužit životnost hlodavců. Později vědci zjistili, že nejen omezení kalorií, ale i samotné období bez jídla může přinášet zdravotní benefity.
Jak funguje přerušovaný půst?
Po jídle tělo využívá glukózu ze sacharidů jako hlavní zdroj energie. Jakmile jsou však zásoby glukózy vyčerpány – což u lidí nastává přibližně 12 hodin po posledním jídle – tělo přechází do stavu nalačno. V tomto stavu začíná spalovat tuky uložené v tukové tkáni a přeměňuje je na ketolátky, které slouží jako alternativní zdroj energie.
Přerušovaný půst zahrnuje různé typy diet, při nichž dochází k pravidelným obdobím s nulovým nebo velmi nízkým příjmem kalorií. Mezi nejznámější patří:
- Časově omezené stravování (TRE) – konzumace veškeré stravy během 4–12 hodinového okna
- Alternativní denní půst (ADF) – střídání dnů s normálním stravováním a dnů s příjmem do 500 kalorií
- Dieta 5:2 – konzumace maximálně 500 kalorií dva dny v týdnu
Podle některých odborníků střídání zdrojů energie (tzv. metabolické přepínání) spouští adaptivní stresové reakce, jako je oprava DNA a recyklace poškozených buněk, což může přinášet zdravotní benefity nad rámec samotného hubnutí.
Přerušovaný půst a hubnutí: Co říkají studie?
Většina výzkumů ukazuje, že přerušovaný půst je účinný způsob, jak zhubnout. Například studie z roku 2022 vedená Courtney Peterson z University of Alabama zjistila, že lidé s obezitou, kteří drželi TRE (časově omezené stravování) po dobu 14 týdnů, zhubli v průměru o 6,3 kg. Ti, kteří jedli více než 12 hodin denně, zhubli o 4 kg. Peterson také poznamenává, že pravidlo omezující dobu stravování bývá pro lidi snazší dodržovat než komplikované počítání kalorií.
Další výzkumy naznačují, že přerušovaný půst může přinášet i zdravotní benefity, jako je zlepšení citlivosti na inzulin, snížení krevního tlaku nebo pokles oxidačního stresu. Ne všechny studie však tyto výsledky potvrzují. Někteří vědci, například Krista Varady z University of Illinois, tvrdí, že přerušovaný půst přináší benefity pouze díky sníženému kalorickému příjmu, nikoli díky samotnému stavu nalačno.
Ať už se rozhodnete půst vyzkoušet, nebo ne, vždy je důležité naslouchat svému tělu a konzultovat případné změny ve stravování s odborníkem. Půst nemusí být vhodný pro každého, ale pro mnohé může být cestou k lepšímu zdraví a pohodě.
