Vztah mezi genetickou výbavou a stravováním je velmi blízký. V tomto článku se podíváme na to, jak moc naše genetické predispozice ovlivňují naší stravu.
Váš zážitek z jídla je jedinečný
Nesnášíte růžičkovou kapustu, ale milujete čokoládu? Nebo možná jen nemůžete vystát koriandr či vám nechutná káva. Váš výběr jídla není jen výsledkem kulturních zážitků nebo toho, co vás nutili jíst vaši rodiče. Existuje také silný vědecký základ: studie stále více naznačují, že naše geny ovlivňují to, co si rádi dáváme na talíře. Lidské tělo má asi 2 000 až 4 000 chuťových pohárků, které obsahují receptory. Jsou to proteiny, které reagují na částice potravy a rozpoznávají pět chutí: sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami (asijská chuť glutamátu). Receptory přenášejí chuťové signály do mozku a informace o čichu v kombinaci s informacemi z čichových vnímačů v nose.
Věda o chuti je extrémně složitá: přidejte faktory, jako je teplota nebo textura a počet možností ovlivňujících náš chuťový zážitek se ještě znásobí.
Čokoládu nebo brokolici? I v tom mají prsty geny
Vědci analyzovali další aspekty stravovacích preferencí, včetně genetického základu chuti k jídlu. Italská studie osobních zálib v jídle identifikovala 17 samostatných genů, které zřejmě mají vliv na chuť brokolice, hořké čokolády, artyčoků, slaniny a kávy. Kromě toho v jiných analýzách výzkumníci zkoumali genetickou variaci spojenou s preferencí sodíku. Tělo sůl potřebuje, ale její nadměrné přidávání do jídla představuje zdravotní rizika.
Všechny tyto studie poskytují mimořádně užitečný základ pro nutrigenetiku, vědní obor zkoumající vztahy mezi geny, stravou a zdravím. Když mnohem lépe rozumíme své genetické výbavě, včetně toho, které potraviny konzumujeme příliš často nebo příliš málo, můžeme se o své stravě rozhodovat informovaněji. Pokud máme například tendenci si každý den sypat oběd a večeři solí, může to být způsobeno tím, že jsme k tomu geneticky predisponováni. Povědomí o našich predispozicích by mohlo upozornit na potenciální zdravotní hrozby.
Lékaři nám sice doporučují omezit sůl, ale také nám radí jíst více zeleniny, jako je brokolice nebo růžičková kapusta. Musíme ale počítat s tím, že silná, hořká chuť některé lidi velmi odrazuje. Brukvovitá zelenina je ale výborným zdrojem železa. Přesto je genetická predispozice k chuti tak silná, že některé potraviny prostře konzumovat nemůžeme. Chtělo by to tedy najít nové způsoby, jak učinit konkrétní potraviny chutnějšími, například maskováním chuti různými příchutěmi. Nechme ale tyto spekulace na vědcích v oboru nutrigenetiky. Třeba se růžičková kapusta, kterou děti, i dospělí, mnohdy nenávidí, jednou stane velkým hitem.
Nemusíte už dále hádat, co je pro vás dobré a co ne. Díky Chromozoom DNA testu získáte komplexní představu o vašich genetických predispozicích v oblasti stravování. Staňte se svým vlastním výživovým poradcem a začněte žít zdravý a energický život, který si zasloužíte.
