Žijí s námi téměř od narození. Na povrchu, ale i uvnitř těla. Pouhým okem je nevidíme a pokud jsme s nimi v symbióze, pak o nich ani nemusíme vědět. Přesto doslova řídí náš život, ovlivňují naše zdraví, psychiku i myšlení. Těmto životním partnerům, kteří obývají naše střevo, se říká mikrobiota a souhrnu jejich genů střevní mikrobiom.
Pod pojmem mikrob si většina představí něco ošklivého, možná i škodlivého. Jen z půlky je to pravda. Vědci zkoumají mikrobiom desítky let, během kterých se ukázalo, že někteří obyvatelé naší střevní mikrobioty jsou pro naše zdraví zásadně důležití! Představte si složitou, ale úžasně protkanou pavučinu, která se rozprostírá po celém vašem těle. Pokud přetrhnete jedno vlákno, nic se nestane, pokud ale začnete ničit další a další vlákna, pak rovnováha zmizí a celý systém se zhroutí.
Střevo je náš druhý mozek
Naprostá většina odborníků se shodne, že střevo funguje nikoli jako druhý, ale dokonce jako náš první mozek. Každopádně oba orgány jsou obousměrně propojeny, a to jak vývojově, tak fyziologicky, neuroendokrinně, metabolicky i chemicky. "Zdá se možná překvapivé, že střeva mohou být klíčem k pochopení imunitních poruch nebo chronického zánětu, ale stále více výzkumů potvrzuje, že zdravý mikrobiom má velký vliv jak na duševní, tak na fyzické zdraví člověka," říká Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D, která se jako vědkyně významně podílela na vývoji testu analýza mikrobiomu pro značku Chromozoom. Lidský genom čítá asi 20 tisíc genů, zatímco náš celkový mikrobiom má až 20 miliónů genů. V samotné střevní mikrobiotě si pohodlně žije až tisíc druhů mikroorganismů, kteří mohou celkem vážit až 2 kilogramy. To vše řídí naše zdraví i psychiku.
Hodní a zlí obyvatelé
Celý svět se dělí na zlé a hodné, ale podaří-li se nám vytvořit balanc, pak můžeme i s těmi zlými nakonec vyjít. A takto to funguje i v rámci střevního mikrobiomu. Mezi ty hodné patří například bifidobakterie, laktobacily, některé bakteriody. Jejich přátelé jsou nízkokalorická strava, pohyb, prebiotika. Vyplatí se vážit si takových přátel, protože snižují propustnost střevní stěny nebo průnik jedovatých zplodin a také zvyšují tvorbu "dobrých molekul" indolů a také žádoucí citlivost k inzulínu. Mezi nimi však žijí i zlí obyvatelé, jako například některé patogenní bakterie z rodu Salmonella či Clostridium, které mohou způsobovat vážné infekce a onemocnění. Mohou narušit rovnováhu střevní mikroflóry a přispět tak k dysbióze. Toto narušení může ovlivnit funkci celého střevního mikrobiomu, což potenciálně zvyšuje riziko rozvoje metabolických, kardiovaskulárních a zánětlivých onemocnění. Rovnováhu může ale narušit i špatná strava, stres a antibiotika.
Jste tím, co jíte?
Nejen jídlo, ale i pití ovlivňuje náš mikrobiom. Jíst sladké, slané, smažené, tučné, pít alkohol, džusy a limonády dokáže navodit příjemné pocity, ale tím jen "balamutíme" mozek. Nezdravá strava a nápoje jen posilňují armádu nežádoucích bakterií ve střevech a výsledkem nemusí být jen nadváha, ale také záněty, infekce, a dokonce změny nálad, včetně depresí. Jak je to možné? Málokdo ví, že narušení mikrobiomu může přispět i psychickým onemocněním. Hlavní roli tu hraje látka serotonin, který funguje jako přenašeč nervových vzruchů a vzniká právě ve střevních buňkách. Serotonin v nervové soustavě ovlivňuje vše od chuti k jídlu, přes spánek až k náladě. 90% tvorby serotoninu probíhá právě ve tlustém střevě.
Mikrobiom "na jedničku"
Naprosto sterilní střeva má novorozenec, který se narodí přirozeným porodem. Do jeho těla se dostávají mikroorganismy z porodních cest matky a ty další postupně získá v mateřském mléce. Poněkud odlišné osídlení mikrobioty mají naopak děti, které se narodily císařským řezem, a navíc mohou být nekojené. Ty vykazují obecně větší výskyt potenciálně patogenních mikrobů nemocničního prostředí. Řešením je vaginální stěr, který se aplikuje do úst dítěte, jako kdyby prošlo porodními cestami. Během dalších tří let se mikrobiota proměňuje a dozrává do tří let batolete. A jak má tedy vypadat ideální mikrobiom dospělého? Na tuto otázku jen těžko najdeme jednoznačnou odpověď, protože mikrobiom každého z nás je jedinečný, a tak i u zdravých lidí se složení střevního mikrobiomu liší. Je totiž závislé na genetických predispozicích, dále na životním stylu jedince, především na stravě, ale i na prostředí, ve kterém žije. Naštěstí ale dobře víme o bakteriích, které nám prospívají, a naopak o těch, které nám škodí. "Díky analýze střevního mikrobiomu můžeme informace o bakteriích hodnotit spolu s vyhodnocením životního stylu, tedy stravy nebo pohybu. Tím se nám otevírají perspektivní možnosti v oblasti prevence a léčby různých onemocnění, včetně těch psychického charakteru," doplňuje vědkyně Barbora Procházková.
Je pochopení mikrobiomu zárukou dlouhověkosti?
Odpověď na otázku dlouhověkosti hledají všichni. Nicméně, díky analýze zjistíte složení střevního mikrobiomu, tedy zastoupení jednotlivých důležitých bakterií a jejich kmenů, dozvíte se, jak mohou střevní bakterie ovlivňovat vaši psychiku nebo tělesnou hmotnost, jak podpořit vaši imunitu nebo proč máte určité trávicí potíže.
Nelepit díry chvilkovými záplatami
Že na to není čas? Že dnes vás zrovna nic nebolí? Tělo nám možná bude po několik let odpouštět naše prohřešky, ovšem jednoho dne s největší pravděpodobností řekne dost. Je proto důležité vážit si svého zdraví a dívat se na své tělo komplexně, tedy jako na celek. Střevní mikrobiom se sice nachází "jen" v břiše, ale je to mozek, kteří rozumí mnohem více pojmům, než je potrava. V jeho slovníku je také spánek, zdravá kůže, únava při sportu, psychika, léky a mnoho dalších otázek, na které hledáme odpověď a pomoc nacházíme právě v podobě rychlé záplaty.
Na co všechno může ovlivnit střevní mikrobiom?
- Trávicí obtíže - nadýmání, bolesti břicha, problémy s vyprazdňováním
- Zánětlivá onemocnění - střevní bakterie mohou tvořit nebo ničit ochrannou vrstvu střeva
- Snížená imunita - ve střevech sídlí 70 % imunitního systému
- Psychické potíže - až 95 % serotoninu, tedy „hormonu štěstí“ a 50 % dopaminu se tvoří ve střevech
- Obezita - některé bakterie se specializují na využití bílkovin, sacharidů nebo tuků, ovlivňují tak i tělesnou hmotnost
- Kardiometabolické choroby - střevní bakterie produkují látky, které ovlivňují např. přeměnu cholesterolu nebo využití glukózy v těle, a tak přímo ovlivňují rizika vzniku některých kardiometabolických chorob
Co ničí střevní mikrobiom?
- Nevhodná strava (především průmyslově vyráběná)
- Alkohol
- Některé léky (zejména antibiotika)
- Nedostatek pohybu
- Stres
- Posedlost čistotou (využití čistících antibakteriálních prostředků, či prostředků s obsahem alkoholu atp.)
