Žijeme v době, kdy máme dopaminové uspokojení na dosah ruky – zdarma a téměř bez námahy. Zatímco v minulosti by k největšímu vyplavení dopaminu došlo při ulovení mamuta, nalezení jedlých plodů, sledování západu slunce, příjemného času stráveného s našimi blízkými nebo při sexu, v současné době nám k vyplavení dopaminu bohužel stačí pouze otevřít mobil, sníst zákusek, dát si cigaretu nebo dokonce narkotika. Dopamin je přístupnější mnohem více, než kdy jindy a na rozdíl od našich předků se ani nemusíme jakkoli fyzicky namáhat.
Dopamin – baterka, která pohání člověka ke štěstí
Dopamin je jedním z hlavních neurotransmiterů – tedy molekul, které slouží ke komunikaci mezi nervovými buňkami. Zjednodušeně řečeno, mozek nás za některé příjemné činnosti odměňuje pořádnou dávkou dopaminu, a tedy i pocitu štěstí. Dopamin je silně spojený s motivací a se systémem odměn. Dá se říct, že nebýt uvolňování dopaminu, bylo by podstatně složitější projevit úsilí k určité činnosti a dlouhodobě na sobě pracovat a zlepšovat se. Problém nastane v okamžiku, kdy se nám nechce na sobě zapracovat, protože to může vyžadovat určité úsilí a pak je velmi snadné stát se závislými na levném dopaminu, jako jsou třeba sociální sítě, porno, alkohol a jiné drogy.
Co všechno dokáže dopamin ovlivnit v našem těle
- Motivaci
- Motorické chování
- Vzrušení
- Nálady
- Well-being
- Činnosti okohybných svalů
Dopamin potřebujeme po celý život a potřebujeme ho mít k dispozici v dostatečném množství a bez velkých výkyvů. Výkyvy mohou totiž celkově utlumit jeho tvorbu. Normálně se lidem po 45. roku života v průměru tvoří o 13 % dopaminu méně. Pokud nastane poškození dopaminových drah, může dojít k rozvoji Parkinsonovy choroby, schizofrenie či bipolární afektivní poruchy. „Existují různé geny ovlivňující dopaminové receptory. Mutace nebo polymorfismy v těchto genech mohou ovlivnit, jak efektivně se dopamin váže na své receptory a jaké signály následně pošle do mozku. Například určité varianty genu DRD4 jsou spojovány s větším hledáním nových zážitků a rizikovějším chováním,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph. D, která se jako genetička podílela na vývoji DNA testů značky Chromozoom.
Křehká hranice mezi radostí a závislostí
Hlavní funkcí dopaminu je motivace a úsilí! Máte hlad? Pak se dopamin postará o to, abyste se vydali na lov. V našem případě v tomto lovu máme jako zbraň mobil a aplikaci, díky které si potravu koupíme. Chcete lepší sociální postavení? Jste motivovaní, molekula dopaminu ožije a vy ze sebe v práci dostanete to nejlepší. Čím více dopaminu nám praktikování dané činnosti přineslo, tím raději si danou činnost zopakujeme. Jedná se ale o dvousečnou zbraň, protože této znalosti můžeme využít jak ve svůj prospěch, tak díky ní podlehnout neblahým závislostem.
Neuspokojitelná molekula
Alkohol, sociální sítě, sladkosti, fast food… to všechno je pravidelnou součástí života velkého procenta populace. Stáváme se závislými na umělých dopaminových stimulech a nezbývá nám už dostatek přirozeného dopaminu, a tudíž ani motivace pro životně důležité aktivity – pohyb, vaření si zdravých jídel, sebevzdělávání, vystavování se slunci atd. Moderní dopaminové stimuly nás tak připravují o motivaci a chuť do života.
Jak uniknout ven ze začarovaného kruhu?
Teorie je snadná, ale ze začátku to bude vyžadovat velkou dávku úsilí a vůle. Proces odvykání si od umělých dopaminových stimulů a obnovení motivace a chuti do života probíhá ve dvou krocích, které lze praktikovat souběžně:
- Odstranění intenzivních umělých dopaminových stimulů z našich životů. Řeč je zejména o sociálních sítích, drogách včetně alkoholu a nikotinu, konzumaci průmyslově zpracovaných potravin bohatých na prozánětlivé tuky a cukry. Nemusíte tyto aktivity ze svého života odstranit úplně – pro začátek stačí snížit jejich množství.
- Opětovné zařazení přirozených dopaminových stimulů do našich životů. Jde například o pozorování východu a západu slunce, fyzickou aktivitu, krátkodobé vystavování se chladu, socializaci, seberozvoj, zvládnutí náročného úkolů, či dosáhnutí vytyčeného cíle. V neposlední řadě bychom měli zcela vyřadit z jídelníčku dopaminovou závislost v podobě jednoduchých cukrů. „Nové důkazy ukazují, že střevní mikrobiom má významnou roli při udržování adekvátních koncentrací dopaminu prostřednictvím obousměrné komunikace známé jako osa střevo-mozek. Kromě toho střevní mikrobiom obsahuje vnitřní enzymatickou aktivitu, která se významně podílí na metabolismu dopaminu, usnadňuje syntézu dopaminu a také odbourávání jeho metabolitů. Tyto studie také zkoumají vztah mezi klíčovými rody střevní mikroflóry, jako jsou Prevotella, Bacteroides, Lactobacillus, Bifidobacterium, Clostridium, Enterococcus a Ruminococcus a jejich účinky na dopamin,“ doplňuje Barbora Procházková.
Rychlé tipy, jak zvýšit dopamin
- Pohyb – sport a pohyb obecně pomáhají uvolnit dopamin, ale také serotonin a endorfiny
- Ranní/večerní meditace – soustředění podporuje zvyšování dopaminu
- Tyrosin – najdete jej v jablkách, mandlích, avokádu nebo v kuřecím mase
- Brain Power – suplement značky Chromozoom, který podporuje činnost mozku a energii, obsahuje L-tyrosin
DNA test Nutri nebo analýza střevního mikrobiomu nabízejí možnost mnohem lépe porozumět, jak genetické a mikrobiální faktory ovlivňují například metabolismus, chuť na sladké a mnohé další. Zároveň pomáhají vytvářet personalizované plány pro zlepšení zdraví, celkovou pohodu a tím i zvýšení dopaminu.
